Naše strava = naše zdraví

Východní lékaři tvrdí: ze střídmého jídla nikdo neumírá, umírá se z přejídání !

Komise Světové zdravotnické organizace provedla výzkumy v několika klášterech Tibetu. Vyšetřili 90% tamní populace, mezi kterou byli staří lidé. U 60% populace nebyly zjištěny zubní kazy, potíže s cévní či trávicí soustavou. Všichni byli zdraví a plní elánu. Jejich strava je velice skromná, nemají lednice či sporáky, nepoužívají cukr, maso ani rafinované výrobky. Základem jídelníčku jsou ječmenné placky, tibetský bylinný čaj a čistá voda. V létě je strava obohacena o řepu, mrkev a rýži.

Není to paradox? V nejvíce rozvinutých státech USA, v Německu či Francii, které jsou na předních místech v konzumaci mléka, masa, rafinovaných výrobků a jiných tepelně zpracovaných výrobků, vypadá zdraví jejich občanů trochu jinak. Např. v Americe dvě ze tří rodin trpí nádorovým onemocněním. Dvě z pěti srdečně-cévními nemocemi, na jejichž následky umírají. Byl zde zaznamenán též ohromný počet cukrovky. Dlouhotrvající choroby trápí 19% populace, tedy téměř každého pátého obyvatele.

V Německu cukrovku trápí cca 20% populace, kolem 20% dětí je retardovaných a fyzicky opožděných. Na revmatismus a záněty kloubů trpí více jak 15% obyvatelstva.

Ve Francii se alergie týká 15 až 20% obyvatel, mnoho desítek až stovek tisíc dětí trpí různými potížemi sluchu a zraku a astma se týká ještě mnohem více dětí.

Ve všech vysoce průmyslových zemích se za posledních 25 let procento novorozeňat s vrozenými nemocemi zdvojnásobilo.

Znamená to, že si často s pomocí vidličky a lžíce sami kopeme hrob.

 

Proč jsme nachlazení, proč míváme na jaře a na podzim virózy a chřipky?

Každý z mikroorganizmů v našem těle se živí hlenem, který organismus produkuje při nachlazení. A hlen se vyskytuje v těle jako důsledek našeho špatného stravování. Na jaře a na podzim se organismus začíná čistit od přebytku tohoto hlenu. Tehdy se objevují bakterie, které hlen rozkládají, ničí a absorbují jej, pomáhají nám vyčistit organismus. A co děláme my? Užíváme preparáty a zabíjíme tím bakterie, které nás mají chránit. A co dál? Mikroby jsme zabili a hlen zůstal. Po jisté době jsme opět nemocní, a když nejsme nachlazení, tak máme chřipku – respektive totéž, jenom se hlenem živí jiný druh mikroorganizmů v našem těle.

Tak to probíhá od jara do podzimu, každý rok nám teče z nosu, skřípe v kostech, neustálé epidemie. Objevuje se čím dál více nových léků proti likvidaci mikroba. Ale mikrob, i když je malý, není „hloupý“, také chce žít, a proto se snaží být odolný vůči lékům. A jaký to bude mít asi výsledek? Čím silnější a agresivnější budou léky, o to „horší“ a odolnější budou mikroorganizmy. Kdo tady trpí nejvíc – samozřejmě náš organismus. Jelikož každé nevinné léky (pokud takové vůbec existují) vyvolávají vedlejší účinky.

Co je to vlastně nachlazení? Je to výsledek nahromaděného odpadu v těle a nedostatek jeho vylučování. Tlusté střevo shromažďuje celou tuto hnilobu. Právě odtud krev roznáší toxiny po celém těle a tvoří nezdravý hlen. Když je množství hlenu nebezpečné (toxické), organizmus se od něj snaží vysvobodit pomocí rýmy – což je nachlazení. Proces slučování se bakterií a virů s hlenem způsobuje zánět, jehož výsledkem je zvýšená teplota.

Klíčem ke zdraví je tedy správné stravování. Důvěřujme zkušenostem dlouhověkých lidí, např. těm, kteří žijí v dolině Hunza v severním Pákistánu. Žije zde 32 000 obyvatel, neznají nemoci a průměrná délka jejich života je 120 let ! V čem tkví jejich tajemství?

Skotský lékař McCarrison, který prožil 14 let v bezprostřední blízkosti Hunzy, došel k závěru, že hlavním zdrojem dlouhověkosti tohoto národa je způsob stravování. Obyvatelé Hunzy jsou vegetariáni. Jejich jídelníček se většinou skládá ze syrového ovoce a zeleniny (v létě), klíčků obilí, sušených meruněk a ovčí brynzy (v zimě). Carrison, aby se opravdu přesvědčil o tom, že právě stravování je tajemstvím dlouhověkosti, provedl po návratu do Anglie sérii experimentů na zvířatech. Jednu skupinu zvířat krmil typickou stravou londýnské rodiny (bílé pečivo, sledě, rafinovaný cukr, zavařená a vařená zelenina atd.). Ve skupině testovaných se na závěr experimentu začaly projevovat různé druhy lidských nemocí. Druhá skupina zvířat byla krmena podle způsobu stravování lidí z doliny Hunza. Během celého průběhu experimentu zůstala zvířata této skupiny zdravá.

Někdo se domnívá, že na dlouhověkost mají vliv klimatické podmínky. Zajímavý je ale fakt, že lidé bydlící ve stejných klimatických podmínkách jako obyvatelé doliny Hunza trpí různými onemocněními a délka jejich života je dvakrát kratší. Tudíž se nabízí závěr: jestliže se člověk stravuje nesprávně, tak ho od nemoci nevysvobodí ani horské podnebí.

 

Hippokrates řekl: „ Spousta nemocí přichází k člověku ústní dutinou“. Tato věta je stará víc než dva tisíce let a my tuto moudrost stále nevyužíváme. Nebo ji nechápeme?

Z generace na generaci si předáváme špatné návyky a současně s nimi i choroby, které nás trápí. Na omluvu říkáme, že žijeme v těžké době a drtí nás velká tíha civilizačního vývoje. Možná nás více trápí kolosální masa našeho těla, lenost a absolutní pohrdání pravidly fyziologie, podle kterých náš organizmus funguje. Lidé se naučili obsluhovat počítač, řeší komplikované ekonomické problémy… dokážou najít závadu v husté pavučině elektrického vedení, ale na otázky týkající se vlastního těla neumí odpovědět.

Co to pro nás znamená? Jestli se nenaučíme pozorovat fungování svého organizmu, nikdy nemůžeme být zdraví.