OSTEOPORÓZA

Osteoporóza nebo-li odvápnění kostí se objevuje čím dál častěji i u mladších osob.

Proč se silné a zdravé kosti stávají slabé, křehké a lámavé? Osteoporóza znamená odvápnění kostí a jak víme, hlavní složkou kostní tkáně je vápník. Pokud z různých příčin chybí, kosti se začínají podobat sýru s velkými dírami.

Někteří specialisté radí pít více mléka (!), jíst více sýrů, pít méně alkoholu, nekouřit a užívat syntetické preparáty vápníku a vitamínu D3.

Příběh jedné ženy s otázkou proč jsou její kosti slabé, když skoro celý život pije v průměru 1,5 l mléka denně, jí mléčné polévky, kaše každý druhý den… a když byla nachlazená, používala ve velkých dávkách vápník a vitamín C? Její organismus dostával více vápníku  než bylo potřeba, ale když si zlomila ruku, kost jí nesrůstala. V té době jí byla zjištěna osteoporóza. Proč?  Jde o to, že vápník v podobě, v jaké ho konzumujeme (pasterizované, odtučněné mléko, syntetické preparáty, tabletky atd.) organismus nevstřebává. Kosti nedostávají prakticky nic, protože tento vápník je jiného druhu (těžce vstřebatelný). Pokaždé, když organismus potřebuje vápník pro své životní procesy (např. při změně počasí roste množství vápníku v krvi), musí jej brát z kostí. Právě proto lidé často naříkají na bolesti kostí při změně počasí. Jinak řečeno, jestliže poskytujeme organismu těžce vstřebatelný vápník, organismus je jako auto, které zapadlo do sněhu: čím rychleji se kola točí, tím hlouběji auto zapadá a přitom motor pracuje ve vysokých otáčkách (velké ztráty paliva a auto se nepohne ani o píď).

 

Organický a anorganický vápník

V přírodě se vyskytuje vápník dobrý, čili organický, lehce vstřebatelný pro kosti a špatný-anorganický. Ten dobrý se nachází v zelenině, ovoci (hlavně ve slupce), v čerstvě připravených šťávách, vejcích, otrubách, pšeničných a ovesných klíčcích, v ořechách, medu, čerstvém kozím a kravském mléce.

Ten špatný, anorganický, těžce vstřebatelný pro kosti je ve všech rafinovaných produktech, v chlebu, pasterizovaném nebo vařeném mléce a všech jeho kyselých výrobcích, v převařené vodě, ve všech tepelně zpracovaných produktech (vaření, smažení) i v preparátech synteticky vyrobeného vápníku. Pokud jsou základem naší stravy zejména tyto výrobky (rafinované, pasterizované, převařené mléko, připečený křupavý chléb, tepelně zpracované výrobky, převařená voda …), je jasné, proč tak rychle osteoporóza likviduje kosti dnešního člověka.

Dobrý organický vápník tvoří v organismu soli, které se lehce rozpouštějí, které jsou nezbytné pro krevní oběh, chrání naši krev před bakteriemi, podílejí se na normálním růstu kostí a zubů, zlepšují práci nervového systému a vykazují obranné účinky.

Špatný vápník je v malé míře využíván pro růst kostí. Většinou je potřebný pro vznik solí vápníku, které se nerozpouštějí a jsou vlastně základem ledvinových kamenů, jater a žluči. Konzumací čerstvého bílého pečiva a pečených máslových housek (zde je neorganický vápník) si sami vytváříme kamínky zejména ve žluči. Aby tělo vstřebalo neorganický vápník, čerpá ze svých zásob velké množství mikroelementů a makroelementů, čímž se narušuje proces látkové výměny.

Je třeba ale také říci, že každý organismus je jedinečný, tzn. individuální a neexistuje univerzální recept na osteoporózu. Každý se dopouští jiné chyby, související se vznikem osteoporózy, a proto je třeba u každého postupovat „rozdílně“ (individuálně).

Konkrétní příčiny nedostatku vápníku v těle

Naše tělo se skládá z uhlíku, kyslíku, vodíku, dusíku a další místo zaujímá vápník. V organismu je kolem 1200 g vápníku, přičemž většina se nachází v kostech. V kostní tkáni dochází ke dvěma procesům:

a)      Zánik, v jehož důsledku se do krve dostává vápník a fosfor.

b)      Ukládání solí vápníku.

Během 24 hodin ubývá z kostní tkáně dospělého člověka přibližně 700 mg vápníku a stejně tolik by se mělo ukládat do rezervy.

Obsah vápníku v krvi je vždy stálý. Dokonce i v posledním stádiu osteoporózy může být v krvi 99,9% vápníku (je to obranná reakce organismu). Pokud je obsah vápníku v krvi nedostatečný, bude intenzivně čerpán z kostí. Probíhá-li tento proces každý den, začíná nutně ubývat kostní hmoty.

Je všeobecně známo, že výrobky jako jsou maso, sýry, cukr, živočišné tuky, dodávají během trávení velké množství škodlivých kyselin (mléčná, šťavelová, močová …). Soli vápníku neutralizují tyto kyseliny, protože tak chrání organismus před otravou. Čím více je tedy v naší stravě těchto potravin, tím méně je vápníku v kostech.

 

CUKR jako hlavní nepřítel vápníku

Jednou z hlavních příčin deficitu vápníku v těle je nadměrná konzumace cukrů a výrobků, které jej obsahují. Cukr je syntetický výrobek a při trávení tak vzniká hodně jedovatých kyselin. K jejich zneutralizování je potřebné velké množství minerálních solí, zejména vápníku. Odkud ho organismus bere? Tam, kde je ho nejvíce, z kostí a zubů. A teď si vemte naše dětičky a jejich sladkosti od raného dětství … proč děti bojují s kazivostí zubů, dospělí s paradontózou a kosti starých lidí připomínají „díratý sýr“?

Výzkumy ukázaly 3 důležité zásady vstřebávání vápníku organismem:

1.)    V případě přebytku nebo deficitu tuku je vápník vylučován z organismu (proto není rozdíl ve vstřebávání vápníku z odstředěného nebo plnotučného mléka).

2.)    Na vstřebávání vápníku má negativní vliv přebytek nebo nedostatek fosforu (P) a hořčíku (Mg) v potravinách.

3.)    Vliv na vstřebávání vápníku má obsah vitamínu D v potravinách.

Tyto objevy vysvětlují, proč osob, které regulérně pijí „neplnohodnotné“ mléko (pasterizované, převařené), nedostávají takové množství vápníku, jak by si představovali.

Když už chcete pít mléko (a to jedině za léčivými účely), tak pouze čerstvé, ještě „teplé“ od krávy, která se pásla na ekologicky čistých pastvinách. Bohužel jen málokdo má tuto možnost.

Náš organismus plně vstřebává vápník, je-li poměr:

·         vápníku (Ca) a fosforu (P) ve výrobku                          1 : 1,3

·         vápníku (Ca) a hořčíku (Mg)                                         1 : 0,5

V pasterizovaném nebo vařeném mléce je poměr:

·         Ca k P                                                             1 : 0,7

·         Ca k Mg                                                          1 : 0,1

Kromě toho při pasterizaci zaniká 40 – 60% vitamínu D. Tudíž skoro 80-90% vápníku obsaženého v pasterizovaném mléce není vstřebáno organismem. Co tedy zůstává v těle po požití pasterizovaného mléka? Kasein (těžce stravitelná bílkovina, využívaná v průmyslu jako surovina k výrobě organického lepidla), živočišný tuk, který zvyšuje hladinu cholesterolu a radioaktivní prvek stroncium-90, jež je neodlučitelným společníkem vápníku v mléce.

Ukazuje se, že namísto nezbytného vápníku organismus získává z mléka „lepidlo“, které pak slepuje cévy, ledvinové a jaterní kameny, způsobuje v těle vznik nárustů, deformací kloubů rukou a nohou (usazuje se v tkáních a šlachách ve formě hlenu-slizu). Nasycený tuk z mléka ucpává cévy a radioaktivní stroncium-90 podporuje vznik nádorových buněk. Že by mléko bylo takovým „tichým vrahem“?

Na II. Mezinárodním kongresu na téma „vliv způsobu života a práce pro lidské zdraví“ lékaři s údivem zjistili, že evropské populaci chybí 900 mg vápníku denně. Přičemž 90% vápníku získali společně s mlékem a mléčnými výrobky. Většině Indů, obyvatel Chile, Jihoafrické republiky a Turecka stačí 300 mg vápníku na den, přičemž mléčné výrobky v jejich jídelníčku tvoří pouze 10%, zbytek tvoří obiloviny, zelenina, ovoce, ořechy a klíčky. Není na tom něco divného? V přírodních výrobcích je ideální množství vápníku, který umí náš organismus vstřebat, kdežto u těch průmyslově vyrobených jsou již „proporce“ narušeny, a to platí též o pasterizovaném mléce.

Je snad „dědičný“ návyk pití kravského mléka (rádoby zdroje vápníku) směr k totálnímu nedostatku vápníku v organismu?

 

Vitamín D jako „společník“ vápníku

V ledvinách vzniká z vitamínu D sloučenina, která vstřebává vápník, přičemž tato reakce je možná pouze s přispěním vitamínu C. Proto jsou vitamíny C a D nezbytnými složkami při vstřebávání vápníku kostní tkání. Není možné poskytnout dostatečné množství vitamínu  D v nutričních výrobcích ... Vitamin D se jmenuje „vitamín slunce“, jelikož vzniká v organismu pod vlivem ultrafialového záření.

Od jisté doby se nám snaží namluvit, že pobyt na slunci podporuje růst nádorových onemocnění. Slunce se stalo hlavním viníkem našich zdravotních potíží… ze všech stran nás všichni varují, abychom se vyhýbali sluníčku, že nám ničí zdraví. A přitom zapomínáme, že slunce je pramenem všeho, co na zemi žije.

Vitamín D je nezbytný k tuhnutí krve, tvorbě normální velikosti kostí a tkání, správné srdeční činnosti a činnosti nervové soustavy. Při jeho nedostatku (v důsledku deficitu slunečních paprsků) je silně poškozena látková výměna a hůř pracují cévy. Ty poslední nezabraňují bakteriím, aby se dostaly do krve, což oslabuje obranné funkce organismu a člověk je málo odolný vůči infekcím.

Je možné vitamín D a vápník získat formou tabletek z lékárny, ale jelikož je pro každého jedince potřebná různá denní potřeba, je nemožné určit přesnou dávku. Je třeba si uvědomit, že při jeho deficitu nebo naopak přebytku nebude organismus lépe vstřebávat vápník … a může způsobit více škody než užitku. Abychom dodali organismu vitamín D, nemůže být člověk závislý na jídle či chemických preparátech, ale vitamín D musí vzniknout v organismu přirozeně (pod vlivem slunečního záření). Proč asi primitivní lidé žijící pod širým nebem netrpěli nedostatkem vitamínu D?

Samozřejmě se má slunce využívat pro zdraví, ne pro opálení! Nejlépe je vystavení se slunečním paprskům ráno od východu slunce do 10 hodiny.  Mezi 10 a 17 hodinou už raději ne. Pokud začne kůže hnědnout, vznik vitamínu D je bržděn. Slunce je darem, ale využívat jej musíme rozumně, aby sloužilo k našemu prospěchu.

M. Tombak doporučuje následující cvičení, které konzervuje vitamín D:

„Lehněte si na záda, spojte dlaně a chodidla, ležte tak kolem 2-3 minut. Denně dělejte tento cvik a vyhnete se nedostatku vitamínu D.“

Vitamín D je součástí vylučovacích žláz, což znamená, že čím častěji myjeme své tělo různými syntetickými preparáty, tzn. dnešní kosmetikou, tím více vyplachujeme z těla vitamín D. Pokud tedy už používáme tyto prostředky, je třeba se po umytí natřít přírodním rostlinným olejem. Když ne celé tělo, tak alespoň ruce a nohy, protože především tam probíhá syntéza vitamínu D.

 

A co vitamín C?

Kdyby nebyl v těle vitamin C, napadaly by jej neustále viry a my bychom zemřeli. Tento vitamín je velice citlivý, ničí jej denní světlo nebo sluneční záření a zahřátí nad 100 °C. Např. vaříme-li zeleninovou polévku, ničí se během varu až 50% vitamínu C; pokud stojí polévka 3 hodiny na sporáku, ztrácí ještě dalších 20% a po 6h a dalším přihřátí už vitamín C zcela vymizel.

Po oloupání brambor ztrácíme až 30% tohoto vitamínu, po uvaření dalších 30-40%. Konzumujeme-li neustále vařené potraviny, které jsou navíc několikrát přihřívané, vitamín C se dostává s živinami do našeho organismu v minimálním množství.

Naštěstí je hodně vitamínu C v ovoci a zelenině (syrové). Tvrdívalo se, že slupky ze zeleniny se musí loupat, protože ničí žaludek a obsahují dusičnany… ale: ve slupce je nejvíce vápníku.

Zeleninu a ovoce nejíst, zato pít více mléka a jíst maso, ale: čím více člověk konzumuje živočišných bílkovin, tím více potřebuje vitamínu C. Tento způsob stravování způsobil fatální důsledky (srdeční choroby, nádory, Parkinson a Alzheimer, cukrovka, osteoporóza …). Zdravý člověk ve věku 70-80 let je v dnešní době rarita!

Kouření zcela zbavuje organismus vitamínu C, a to se bohužel týká i „pasivních kuřáků“. Jinými slovy, v rodině kuřáků „kouří“ dítě pasivně už od malička.

V jarním a podzimním období trápí všechny epidemie chřipky a nachlazení, což je důkaz špatné odolnosti organismu, způsobené nedostatkem vitamínu C. A co vitamin v tabletách? Škodlivé je nejen požívání vitamínu C, ale všech syntetických vitamínů. Proč?

Za prvé: vitamíny jsou sloučeniny, které nevznikají syntézou v organismu člověka. V rostlinách vznikají při procesu biosyntézy pod vlivem Měsíce a Slunce. V rostlinných buňkách se vitamíny vyskytují v lehce vstřebatelné podobě pro člověka (provitamíny), kromě nich se v rostlinách vyskytují nezbytné dávky minerálních solí, které pomáhají celkovému vstřebání organismem. Právě proto je velice těžké předávkování přírodními vitamíny, ale syntetickými je to velmi jednoduché.

Za druhé: umělé vitamíny jsou krystalická neorganická substance (rafinovaný výrobek), pro organismus cizí. Je buď těžce vstřebatelná,  nebo není vstřebatelná vůbec. Přesvědčit se o tom člověk může v případě, kdy po požití vitamínů má moč barvu i zápach těchto vitamínů. Při jejich používání zatěžujeme játra a ledviny a narušujeme rovnováhu minerálních látek v organismu.

Za třetí: Jedním z vedlejších účinků požívání syntetických vitamínů je zvýšená chuť k jídlu. Abychom je absorbovali, potřebujeme dodatečnou porci minerálních solí, uhlovodanů a bílkovin. Nacházejí se v rostlinách, nicméně v syntetických vitamínech nejsou, a proto člověk začne instinktivně více jíst, což později vede k nadváze. Američané jsou otylým národem též díky tomu, že jedí syntetické vitamíny ve velké míře.

Vápník je často bohatě obsažen v moučných výrobcích vždy v těžce stravitelné podobě (špatný vápník). S některými kyselinami (šťavelová, močová) tvoří trvalé sloučeniny, které se nerozpouštějí. Protože chléb a moučné výrobky jsou základní složkou našeho jídelníčku, není nic zvláštního, že nás trápí bolesti páteře, kloubů a svalů.

 

Vznik nerozpustné vápníkové soli v organismu

Většina lidí jí převážně hodně, ale spíše ze zvyku než-li z hladu. Ohromné množství kyselin vzniká díky konzumaci bílkovinných výrobků živočišného původu. Slučuje se s vápníkem, čímž tvoří toxické nerozpustné krystalické sloučeniny, jež organismus není schopen odstranit a začínají se ukládat v našich kloubech. Tento proces trvá dlouhá léta, než se projeví.

V každém kloubu je specifické mazivo, které garantuje jeho pohyblivost. Nezávisle na věku se množství maziva nemění. Ale když nerozpustné vápnité sloučeniny vytlačují mazivo z kloubů, funguje to podobně jako cement. Tehdy pociťujeme bolest a zmenšuje se pružnost a pohyblivost kloubů.

Začíná to od dolních končetin, následně u kolen, pak nás začnou trápit kyčelní klouby, páteř, ramena, šíje, lokty a dokonce prsty. Na omluvu stále jen opakujeme „Bolí mě klouby, prostě stárnu“. Ale praskání a křupání kloubů začínají pociťovat i děti, proč? Nedostatek pohybu, sezení u počítače… Klouby a kosti potřebují pohyb! Tzn. čím méně pohybu, tím větší pravděpodobnost onemocnění osteoporózou.

Shrnutí příčin osteoporózy:

·         Nedostatek vitamínu D a C

·         Konzumace zejména tepelně zpracovaných výrobků

·         Používání především převařené vody

·         Nízká konzumace ovoce a zeleniny či jejich přírodních šťáv

·         Odstraňování slupek z ovoce a zeleniny

·         Nesprávná příprava pokrmů (dlouhé vaření, smažení)

·         Příliš velké porce jídel

·         Kouření

·         Málo pohybu

·         Konzumace mléka, chleba a moučných výrobků, cukrů a sladkostí, živočišných tuků

·         Konzumace syntetických vitamínů

·         Konzumace rafinovaných produktů obsahující nerozpustný (neorganický vápník)

Jak je vidět, nesprávný způsob života a stravování vede k tomu, že si sami připravujeme podmínky pro vznik osteoporózy. Tento způsob života předáváme našim dětem a ony zase svým … Takto geneticky předáváme „ne chorobu“, ale špatné návyky, které jsou příčinou nemoci. Tento závěr se týká všech nemocí, které nazýváme „civilizační“.

Abychom efektivně bojovali s osteoporózou, je třeba přidávat do jídelníčku co nejvíce ovoce a zeleniny (i jejich šťáv), které obsahují zejména velké množství vápníku, vitamínu C a D, fosforu, draslíku a hořčíku.